Stará práce končí v pátek, nová začíná za dva týdny. Nebo končíte 31. ledna a nástup je domluvený až na 1. března. Mezi dvěma pracovními poměry vznikne pár volných dní a s nimi otázka, jestli teď nemáte sami platit pojištění, něco hlásit nebo běžet na úřad práce.
Krátká odpověď: Pokud pauza nepokryje celý kalendářní měsíc, zdravotní pojištění sami neplatíte a pojišťovně nic nehlásíte. Za měsíc, ve kterém jste aspoň část dní zaměstnaní, platí pojistné zaměstnavatel. Povinnost platit sami (v roce 2026 3 024 Kč za měsíc) a do 8 dnů to ohlásit vzniká jen tehdy, když jste celý kalendářní měsíc bez zaměstnání, bez podnikání a stát za vás neplatí, například protože nejste v evidenci úřadu práce. Větší riziko krátké pauzy je nemoc: kdo onemocní v prvních 7 dnech po skončení práce, nedostane za prvních 14 dní nemoci nic.
V článku oddělujeme, co říká zákon (s odkazem u věty), od redakčních doporučení Sedne. Stav práva je ověřený k 3. 11. 2026.
Zdravotní pojištění: rozhoduje celý kalendářní měsíc
Zákon o veřejném zdravotním pojištění řadí mezi plátce pojistného i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Je to člověk s trvalým pobytem v Česku, který není zaměstnanec ani OSVČ a za kterého neplatí pojistné stát, „pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc“. Zákon č. 48/1997 Sb., § 5 písm. c)
Pojistné se u OBZP platí také jen za celé měsíce: OBZP platí pojistné „za celý kalendářní měsíc“ a je splatné do osmého dne následujícího měsíce. Zákon č. 592/1992 Sb., § 10
Totéž výslovně píše VZP pro situaci, kdy jedno zaměstnání skončí 30. 4. a druhé začne 2. 5.: pojistné za daný měsíc hradí zaměstnavatel, i když zaměstnání netrvá celý měsíc, a OBZP „nedoplácí jednotlivé dny“. VZP: Pozdní přihlášení zaměstnance ke zdravotnímu pojištění (27. 4. 2026) Stavy se přitom sčítají: celý měsíc může pokrýt zaměstnání a hned po něm evidence na úřadu práce. VZP: Kdo je OBZP
Tři modelové situace (smyšlené příklady, ne skutečné případy):
- Konec 14. 3., nástup 1. 4.: v březnu jste část měsíce zaměstnaní, takže pojistné za březen řeší starý zaměstnavatel. Sami nic neplatíte ani nehlásíte.
- Konec 20. 3., nástup 10. 4.: pauza zasahuje do dvou měsíců, ale ani jeden nepokrývá celý. Výsledek je stejný: nic neplatíte.
- Konec 31. 1., nástup 1. 3.: celý únor nejste zaměstnaní. Pokud za vás neplatí stát (například nejste v evidenci úřadu práce), jste za únor OBZP.
Když pauza pokryje celý měsíc
OBZP musí tuto skutečnost do 8 dnů oznámit své zdravotní pojišťovně. Zákon č. 48/1997 Sb., § 10 odst. 4 Vyměřovacím základem je minimální mzda, v roce 2026 tedy 22 400 Kč, a pojistné činí 13,5 %. VZP uvádí, že od 1. 1. 2026 je pojistné OBZP 3 024 Kč měsíčně. VZP: Vyměřovací základ a výpočet pojistného OBZP, zákon č. 592/1992 Sb., § 2 a § 3b
Od 1. 1. 2027 bude minimální mzda 24 900 Kč. Sdělení č. 171/2026 Sb. Podle stejného výpočtu (13,5 %, zaokrouhleno nahoru) by měsíční pojistné OBZP vyšlo na 3 362 Kč. Jde o náš výpočet, pojišťovny částku pro rok 2027 v době psaní nezveřejnily.
Za koho platí pojistné stát, vyjmenovává zákon. Patří sem mimo jiné uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce, nezaopatřené děti (například studenti), rodiče na rodičovské a lidé pečující o dítě do 7 let. Zákon č. 48/1997 Sb., § 7 odst. 1 Kdo do některé z těchto skupin v mezidobí patří, OBZP není.
Pozor u vedlejšího podnikání: kdo vedle zaměstnání podniká jako OSVČ s vedlejší činností, je v jiné situaci. VZP upozorňuje, že i „jediný den výpadku“ zaměstnání může znamenat povinnost změnu ohlásit a za daný měsíc zaplatit zálohu jako OSVČ. VZP (27. 4. 2026)
Co hlásí zaměstnavatel a co vy
Nástup i skončení zaměstnání hlásí zdravotní pojišťovně zaměstnavatel, a to do 8 dnů. Zákon č. 48/1997 Sb., § 10 odst. 1 Vy máte novému zaměstnavateli v den nástupu sdělit, u které pojišťovny jste. Tamtéž, § 12 písm. b) Pokud zjistíte, že zaměstnavatel svou povinnost nesplnil, máte to pojišťovně oznámit sami. Tamtéž, § 10 odst. 2
Doporučení Sedne: Asi měsíc po nástupu si u své pojišťovny ověřte (na pobočce, na infolince nebo v jejím online účtu), že vás nový zaměstnavatel přihlásil a za správné období.
Nemoc v mezidobí: ochranná lhůta trvá jen 7 dní
Po skončení zaměstnání běží ochranná lhůta: 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, je lhůta stejně dlouhá jako zaměstnání. Zákon č. 187/2006 Sb., § 15 odst. 1 Z dohody o provedení práce a ze zaměstnání malého rozsahu ochranná lhůta neplyne. Tamtéž, § 15 odst. 4 Vznikem nového pojištění (nástupem do nové práce) ochranná lhůta zaniká. Tamtéž, § 15 odst. 5 písm. a)
Onemocníte-li v ochranné lhůtě, nemocenské vám náleží, ale až od 15. dne nemoci. Za prvních 14 dní nemáte nárok na nic, protože náhradu mzdy platí jen zaměstnavatel trvajícího pracovního poměru. ČSSZ to shrnuje větou: „Pokud tedy onemocníte v těchto 7 dnech, prvních 14 dní nemáte na náhradu mzdy nárok, ale od 15. dne vám nemocenskou vyplácí OSSZ.“ ČSSZ: Nejčastější otázky k dočasné pracovní neschopnosti, zákon č. 187/2006 Sb., § 26 odst. 1
Kdo onemocní až po uplynutí ochranné lhůty a před nástupem, nemá nárok na nemocenské vůbec (pojištění ani ochranná lhůta už netrvají).
Co z toho plyne: Pauza delší než týden je z pohledu nemoci nechráněná. Pokud v ní plánujete něco rizikovějšího (stěhování, sport, cestu), počítejte s tím, že případná nemoc nebo úraz se do příjmu promítne. Nemoc navíc může posunout nástup, to proberte s novým zaměstnavatelem hned, jak o ní víte.
Úřad práce: kdy evidence dává smysl
Evidence na úřadu práce není povinná. Dává smysl hlavně ve dvou případech: když pauza pokryje celý kalendářní měsíc (za uchazeče platí zdravotní pojištění stát), nebo když nový nástup ještě není jistý a chcete požádat o podporu v nezaměstnanosti.
Kdy se můžete zaevidovat. Dokud trvá pracovní poměr, uchazečem být nemůžete. Zákon č. 435/2004 Sb., § 25 odst. 1 písm. a) Úřad vás zařadí do evidence dnem podání žádosti. Požádáte-li nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání, zařadí vás už ode dne následujícího po jeho skončení. Tamtéž, § 26 odst. 1 Stejné pravidlo platí pro podporu: o podporu požádanou do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání vám vznikne nárok ode dne následujícího po jeho skončení. Tamtéž, § 42 odst. 4
Podpora. Nárok má mimo jiné ten, kdo měl v posledních 2 letech alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Tamtéž, § 39 odst. 1 písm. a) a § 41 odst. 1 Za neúplný měsíc se podpora platí poměrně podle počtu kalendářních dnů. Tamtéž, § 53 odst. 3 Snížená podpora za odchod bez vážného důvodu byla od 1. 1. 2026 zrušena. Úřad práce ČR: Změny v oblasti zaměstnanosti a podpory od 1. ledna 2026
Nemoc brání zaevidování. Uchazečem se nemůže stát ten, kdo je uznán dočasně neschopným práce. Zákon č. 435/2004 Sb., § 25 odst. 2 písm. a)
Doporučení Sedne: U pauzy v rámci jednoho nebo dvou měsíců, kdy máte nástup potvrzený písemně, evidence obvykle nic nepřinese, protože zdravotní pojištění nepotřebujete a podpora by se vyplácela jen za pár dní. Pokud ale nástup jistý není, nebo pauza pokryje celý měsíc, podejte žádost do 3 pracovních dnů po skončení práce. Termín si poznamenejte předem, protože víkend a svátky se do pracovních dnů nepočítají.
Důchodové pojištění: pauza se nepočítá, evidence ano
Zaměstnanec je účastný důchodového pojištění jen po dobu zaměstnání. Zákon č. 155/1995 Sb., § 5 odst. 1 Dny pauzy tedy dobou pojištění nejsou a nic za ně platit nemusíte. Doba evidence na úřadu práce se jako náhradní doba započítává po dobu, kdy náleží podpora, a bez podpory nejvýše 3 roky (před 55. rokem věku nejvýše 1 rok). Tamtéž, § 5 odst. 2 písm. a)
Dobrovolně si důchodové pojištění platit lze, ale za každý měsíc, ve kterém jste účastni aspoň část dní, a nejméně 3 428 Kč měsíčně v roce 2026. ČSSZ: Dobrovolná účast na důchodovém pojištění, zákon č. 155/1995 Sb., § 6 U pauzy na pár dní se to podle nás obvykle nevyplatí. Je to redakční úvaha, ne výpočet pro váš případ.
Kontrolní seznam před poslední směnou
- Spočítejte, jestli pauza pokryje celý kalendářní měsíc. Pokud ne, zdravotní pojištění neřešíte.
- Pokud ano: zaevidujte se do 3 pracovních dnů na úřadu práce, nebo se do 8 dnů nahlaste pojišťovně jako OBZP a zaplaťte pojistné do 8. dne následujícího měsíce.
- Mějte potvrzený den nástupu písemně (pracovní smlouva, nebo aspoň e-mail od nového zaměstnavatele).
- Počítejte s tím, že nemoc po 7. dni pauzy není kryta nemocenským.
- V den nástupu řekněte novému zaměstnavateli, u které pojišťovny jste, a podepište prohlášení poplatníka (viz Prohlášení poplatníka daně při změně zaměstnání).
- Zkontrolujte, jak se na konci vyrovná dovolená (viz Nevyčerpaná dovolená při změně zaměstnání).
Časté otázky
Musím platit zdravotní pojištění za 10 dní mezi dvěma pracemi?
Ne, pokud těch 10 dní nepokryje celý kalendářní měsíc. OBZP platí jen za celé měsíce a nedoplácí jednotlivé dny. VZP
Na webu jsem četl(a), že se musím zaevidovat do 30 dnů. Platí to?
Rozhodující je podle zákona celý kalendářní měsíc, ne 30 dní. Zákon č. 48/1997 Sb., § 5 písm. c) Lhůta 3 pracovních dnů je důležitá pro to, aby evidence a podpora navázaly na den po skončení práce.
Můžu se zaevidovat ve výpovědní době, abych to měl(a) vyřízené?
Jako uchazeč ne, dokud pracovní poměr trvá. Úřad práce uvádí, že do evidence uchazečů zařadí „nejdříve v den, který následuje po skončení pracovního poměru“. MPSV / Úřad práce: Co dělat při ztrátě zaměstnání Zprostředkování práce si můžete vyžádat už dřív jako zájemce o zaměstnání, to ale zdravotní pojištění ani podporu neřeší. Zákon č. 435/2004 Sb., § 22
Co když nový zaměstnavatel posune nástup?
Pak si znovu spočítejte, jestli pauza nově nepokryje celý měsíc. Pokud ano, platí postup z bodu 2 kontrolního seznamu. Jak postupovat, když nástup padne úplně, rozebírá článek Dali jste výpověď a nová firma vás nakonec nevzala.
Kam dál
Jak spočítat poslední den ve staré práci, vysvětluje článek Výpověď kvůli nové práci. Pokud nástup ještě domluvený nemáte, nabídky najdete bez registrace na stránce Nabídky práce.
Článek je obecná informace, ne individuální právní nebo pojistné poradenství. Výjimky (péče o dítě, studium, OSVČ, pobyt v cizině) si ověřte u své zdravotní pojišťovny, ČSSZ nebo úřadu práce.
Zdroje
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 5 písm. c), § 7 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 a 4, § 12 písm. b); znění od 1. 11. 2026 (verze 94); otevřeno 3. 11. 2026.
- Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 2, § 3b, § 10; znění od 1. 11. 2026 (verze 64); otevřeno 3. 11. 2026.
- VZP: Pozdní přihlášení zaměstnance ke zdravotnímu pojištění, 27. 4. 2026; otevřeno 3. 11. 2026.
- VZP: Kdo je OBZP; otevřeno 3. 11. 2026.
- VZP: Vyměřovací základ a výpočet pojistného OBZP; otevřeno 3. 11. 2026.
- Sdělení č. 171/2026 Sb. (minimální mzda od 1. 1. 2027); otevřeno 3. 11. 2026.
- Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 15, § 26 odst. 1; znění od 1. 11. 2026 (verze 67), ve verzi 68 (od 1. 1. 2027) v citovaných ustanoveních beze změny; otevřeno 3. 11. 2026.
- ČSSZ: Nejčastější otázky k dočasné pracovní neschopnosti; otevřeno 3. 11. 2026.
- Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 22, § 25 odst. 1 a 2, § 26 odst. 1, § 39, § 41, § 42 odst. 4, § 53 odst. 3; znění 1. 7. až 31. 12. 2026 (verze 87), ve verzi 88 (od 1. 1. 2027) v citovaných ustanoveních beze změny; otevřeno 3. 11. 2026.
- Úřad práce ČR: Změny v oblasti zaměstnanosti a podpory v nezaměstnanosti od 1. ledna 2026; otevřeno 3. 11. 2026.
- MPSV / Úřad práce: Co dělat při ztrátě zaměstnání, aktualizace 3. 6. 2026; otevřeno 3. 11. 2026.
- Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 5 odst. 1 a 2, § 6; znění verze 102, ve verzi 103 (od 1. 1. 2027) beze změny; otevřeno 3. 11. 2026.
- ČSSZ: Dobrovolná účast na důchodovém pojištění; otevřeno 3. 11. 2026.